10. 1. 2015 Ohlédnutí za vánočním koncertem Symfonického orchestru Konzervatoře Pardubice, jeho sólistů a hostů

Datum přidání: Jan 10, 2015 10:50:24 AM

Ve čtvrtek 18. prosince 2014 se stala Sukova síň Domu hudby v Pardubicích svědkem mimořádně zdařilého vánočního koncertu Symfonického orchestru Konzervatoře Pardubice s jeho sólisty a hosty v čele s pěveckými sbory Orfeus Pardubice a Salvátor Chrudim spolu s Pěveckým sborem pardubické konzervatoře

Pod taktovkou Jany Mimrové, studentky z dirigentské třídy MgA. Tomáše Židka Ph.D. zaznělo v podání konzervatorních symfoniků úvodní Vánoční pastorale Vítězslavy Kaprálové, jejíž výročí narození (1915) si právě na prahu letošního roku připomínáme. Brněnská rodačka – dcera hudebního skladatele Václava Kaprála – studovala v letech 1930 – 1935 na tamní konzervatoři u Viléma Petrželky a Zdeňka Chalabaly – žáků Leoše Janáčka a posléze (1935 – 1937) na pražské mistrovské škole u Vítězslava Nováka a Václava Talicha. Svá hudební studia završila na pařížské Ecole Normale de Musique pod vedením Charlese Muncha (1937 – 1939) a současně i soukromými konzultacemi u Bohuslava Martinů. Po okupaci Československa německými vojsky v březnu 1939 zůstala ve francouzském exilu, kde se v dubnu 1940 provdala za spisovatele Jiřího Muchu. Téhož roku v květnu onemocněla tuberkulózou, které podlehla o měsíci později v Montpellier. Vánoční pastorale Vítězslavy Kaprálové vzniklo na začátku roku 1940 a jeho úvod jakoby předjímal quasi aleatorický makrokosmos poslední – šesté symfonie Bohuslava Martinů. Skladatelčina hudba se však posléze ponoří do inspirace známými českými vánočními koledami, které ve stylizovaném neoklasicistním transparentu podmanivě předává vnímavému posluchači.

Poté, v sugestivním podání laureátky řady významných mezinárodních 

pěveckých soutěží – studentky Nikoly Uramové (z pěvecké třídy Mgr. Jarmily Chaloupkové) si pardubické vánoční auditorium vyslechlo jednu z nejkrásnějších českých pastorel 18. století – píseň Rozmilý slavíčku proslulého rožmitálského kantora, regenschoriho a skladatele Jakuba Jana Ryby (1765 – 1815). Úchvatné sopránové sólo Nikoly Uramové bylo citlivě podbarveno tklivou harmonií orchestrální verze skladby, ne tak často uváděné na vánočních koncertních pódiích (flétnové sólo Hedvika Švendová).

Vánoční sen malé Klárky – ústřední postavy jednoho z nejslavnějších baletů Petra Iljiče Čajkovského „Louskáček“, z něhož geniální mistr vytvořil posléze i duchaplnou programní suitu, je hudebně rozvržen do osmi kouzelných orchestrálně barevných impresí  - Miniaturní předehry, Pochodu, Tance víly Pokroutky, Trepaku, Arabského tance, Čínského tance, Tance pištců a závěrečného Květinového valčíku. Lze říci, že všichni účinkující v konzervatorním symfonickém tělese si zcela jednoznačně vzali Čajkovského oslnivý hudební odkaz za svůj. Pod taktovkou Tomáše Židka s přesvědčivým uměleckým uchopením s důrazem na romanticko-exotický výraz vnesli do Čajkovského hudby osobitý interpretační náboj umocňující jak autorův charakteristický skladebný jazyk, tak i jeho adekvátní baletní kompoziční styl.

 

Následná směs koled Američana Leroye Andersona (1881 – 1958) „A Christmas festival“, obsahující mimo jiné i populární „Rolničky“, „Padá sníh“ a v tomto vánočním čase i naprosto nezbytné „Adeste fideles“ byla obecenstvem přijata doslova s rozzářenýma očima a s nadšením. Pod vedením Jakuba Pikly (z dirigentské třídy Mgr. Jar. Brycha) se zcela jistě stala vítanou a radostnou vánoční předjímkou vrcholné a současně i finální skladby večera, kterou byla Missa pastoralis „Alma nox“ (Dobrotivá noc) jednoho z velkých reprezentantů slovenské hudební kultury přelomu 19. a 20. století – Mikuláše Schneidera Trnavského (1881 – 1958), věhlasného sborového a písňového autora, dirigenta, sbormistra a jednoho z inspirujících zjevů následné slovenské hudební moderny, etablující se začátkem třicátých let 20. století. Trnavského Missa pastoralis s klasicky nastíněným syžetem mešního ordinaria (Kyrie, Gloria, Credo, Sanctus, Benediktus a Agnus Dei) je obdivuhodným liturgickým cyklem, do jehož hudebního přediva jsou injektovány stylizované koledy usazené na podkladu důmyslné nástrojové imitace a instrumentální a fugatové polyfonie. To vše je pak autorem umně vygradováno do slavnostního jásavého finále umocňujícího význam doby adventu – očekávání příchodu Ježíše Krista. Vynikající atmosféru vdechli celé pastorální mši vedle Symfonického orchestru Konzervatoře Pardubice i spojené sbory Orfeus Pardubice, Salvátor Chrudim a Pěvecký sbor Konzervatoře Pardubice pod taktovkou Tomáše Židka, který celý vánoční projekt se všemi účinkujícími příkladně nastudoval.

Čtvrteční slavnostní koncert v Domě hudby – uměleckém stánku Konzervatoře Pardubice – byl ve starém roce 2014 posledním výrazným hudebním počinem školy a současně i nadějným pozdravem této významné hudební instituce do nového roku 2015 nejenom pardubické hudební veřejnosti.

                                                                                       Vladimír Kulík