21. 1. 2019 Recenze Vánočního koncertu SOKP a BDF - s videem

Datum přidání: Jan 22, 2019 5:59:36 PM

Nad vánočním koncertem Konzervatoře Pardubice.  

Čtyřicetiletá tradice předvánočních a vánočních koncertů pardubické konzervatoře přinesla mnohá krásná a inspirující jevištní představení jak Komorního orchestru Konzervatoře Pardubice, tak Symfonického orchestru školy včetně Smíšeného sboru konzervatoře a dalších sborových těles východočeského regionu se svými vokálními i instrumentálními sólisty. Vánoční pódiové kreace pardubických konzervatoristů probíhaly zpočátku v sálech pardubické Tesly v Hronovické ulici a pardubické Radnice, posléze i v prostorách kampu Univerzity v Polabinách, klubu ABC, sále někdejší LŠU Havlíčkova a nakonec v Sukově síni pardubického Domu hudby. Adventní koncerty byly realizovány i ve městech blízkých Pardubicím - jednalo se zejména o vystoupení studentů konzervatoře v Hradci Králové, Přelouči, Chrudimi, Heřmanově Městci, v Lázních Bohdaneč a dalších místech východočeské sféry. 

Na letošním vánočním koncertu, který se konal dne 19. prosince 2018 v Sukově síni pardubického Domu hudby pod záštitou hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického, Sdružení přátel Konzervatoře Pardubice a Ředitelství Konzervatoře Pardubice se postupně představily Symfonický orchestr Konzervatoře Pardubice a Vysokoškolský umělecký soubor Pardubice pod dirigentskou a sbormistrovskou taktovkou svého šéfa Tomáše Židka a upřímně vítaného hosta a protagonisty koncertu Miloše Boka, Sbor Konzervatoře Pardubice pod vedením svého sbormistra Jana Fajfra, sbor „Vlastislav“ Heřmanův Městec se sbormistryní Markétou Výbornou, celá kolekce vokálních i instrumentálních sólistů z řad studentů školy a jistě nepřehlédnutelný a vítaný swingový orchestr konzervatoře Banda di Feste

Úvodní koncertní nástup patřil skvělé orchestrální předehře Julia Fučíka Marinarella, která zaujala auditorium Sukovy síně především zdravým stylovým hráčským odpichem a přesvědčivou instrumentální vyvážeností svých jednotlivých částí. Julius Fučík, na pražské konzervatoři houslista a fagotista, posléze se věnující především kompozičnímu oboru ve třídách Karla Steckera a Antonína Dvořáka, se stýkal se svými později slavnými vrstevníky a velkými osobnostmi českého i evropského hudebního světa – s Josefem Sukem, Vítězslavem Novákem, Oskarem Nedbalem, Karlem Hoffmannem a dalšími. V evropské cizině i v domácím prostředí dosáhl velmi výrazných úspěchů zejména skladbami pro velký vojenský symfonický aparát, z nichž připomeňme z pochodů slavný Vjezd Gladiátorů nebo Florentinský pochod, z valčíků Dunajské pověsti či Zimní bouři, z koncertních předeher vedle již zmíněné Marinarelly orchestrální kus Miramare, stále hranou polku Starý bručoun pro fagot a orchestr, z písní Alpskou růži a sborovou Českou píseň, operetu Dvorní intendant a nedokončenou operu Osud. Ne nadarmo je Julius Fučík – ve své době velký dirigent prestižních vojenských hudeb - nazýván dodnes „českým králem pochodů“. 

Dle letité adventní tradice byla první půle koncertního večera v pardubické Sukově síni naplněna a završena pastorální náladou cyklu vánočních koled z pera známého skladatele, klavíristy a aranžéra Miloše Boka, pod jehož dirigentským vedením se vedle konzervatorního Symfonického orchestru představily i Sbor pardubické konzervatoře, „Vlastislav“ Heřmanův Městec a Vysokoškolský umělecký soubor Pardubice. Jubilant Miloš Bok (narozen v roce 1968) uplatnil ve svých „Snových koledách“ především velmi zajímavou instrumentační barevnost sahající od poloh vážných a temných až po světelný lesk slavnostních alelujatických vokálně – instrumentálních gradací. Prvky nenásilné, avšak přesto moderní harmonie a invenční instrumentace (včetně možného tzv. tintinambuli) se zde jistě nesnažily vytlačit jímavou atmosféru především české a moravské vánoční pastorality, skladatelsky  konkrétně podanou v koledách Ó, vzhlížejme vzhůru (Adeste fideles), Vánoční rosička (michnovská inspirace), Poslouchejte křesťané, Narodilo se božské dítko, Triomphale, Král Václav, Byla cesta, byla ušlapaná a Aleluja. Zasloužený vstřícný potlesk byl jistě adekvátní odměnou všem účinkujícím první poloviny prosincového hudebního soiré. 

Odkaz na fotogalerii: 

https://www.zonerama.com/KonzervatorPardubice/Album/4946957

Atmosféru druhé části koncertní produkce pardubických konzervatoristů a jejich hostů umocnila po přestávce již prestižní swingová kapela Banda di Feste se svým uměleckým šéfem Jaromírem Hönigem a dirigentem Pavlem Hlubučkem, rekrutující se ze současných studentů – posluchačů školy. V jejich jistě hodnotném pořadu, moderovaném Jaromírem Hönigem, který je současně spolu s Pavlem Hlubučkem i dramaturgem ansámblu, zazněly opravdové hity bluesové, swingové a jazzové scény od jejího počátku až do současnosti. Zpěvák Jan Kučera se hned v úvodu swingové kreace orchestru představil v písních O, Christmas Tree (modifikace německé koledy Ó Tanenbaum) a Hey Pachuco. Cornettista Václav Košťál si se saxofonistou Markem Pavíčkem nenechali ujít jazzovou pecku Childern of Sanchez a vokalistka Kateřina Vacková zazářila spolu s kapelou v kreaci Fever. Nechyběl již tradiční Tom a Jerry za asistence bicistů Tadeáše Macla a Jana Pátka, jejichž výstup byl zcela jistě umocněn i promítáním děje této známé animované filmové americké grotesky a českým mluveným slovem včetně vtipné parodie na Mozartovu Ukolébavku a Brahmsův Valčík. Z dalších prezentovaných jazzových skladeb Evropy i Ameriky připomeňme Soul Bossa nova (s pikolou Jaromíra Höniga), Kučerův zpěv v Crazy Tittle Thing Called Love a produkci Kateřiny Vackové v Mr. Zoot Suit a v Here Comes Santa Claus Medley. Bouřlivý potlesk auditoria „přinutil“ skvělé jazzmany ke dvěma přídavkům – známým Baker Street a Birdland (opět s Kateřinou Vackovou). 

Tento vánoční koncert, do určité míry symbolizující i nadcházející hudební oslavy čtyřicetiletí Konzervatoře Pardubice, se opravdu vydařil a byl jistě i vítaným povzbuzením nejen jeho posluchačům, ale i všem protagonistům v kouzelné atmosféře nadcházejících vánočních svátků. 

Pardubice, 20. 12. 2018                                                               Vladimír Kulík