23. a 24. 4. 2008 Hudební představení - opera, balet

30. výročí založení Konzervatoře Pardubice

40. výročí založení ZUŠ Pardubice-Polabiny

HUDEBNÍ PŘEDSTAVENÍ

Baletní zpracování hudby

L. Janáčka - "Po zarostlém chodníčku"

G. Gershwina - Rhapsody in Blue

B. Martinů - Veselohra na mostě, jednoaktová opera na slova V. K. Klicpery

Žáci tanečního oddělení ZUŠ, Pardubice-Polabiny, Lonkova ul.

Choreografie: Mgr. Naďa Gregorová

Pěvecké oddělení a Orchestr posluchačů Konzervatoře

Dirigent: Jaromír Krygel

Režie: Emílie Zámečníková

Východočeské divadlo Pardubice, 23. a 24. dubna 2008 v 19.00 hod.

Osoby a obsazení:

chmelař Bedroň: Luboš Janhuba j.h. (bas)

Eva jeho choť : Zdena Erlebachová (alt)

rybář Sykoš: Jakub Kubín (baryton)

Popelka, jeho nevěsta: Helena Tamelová (soprán)

učitel: Václav Boštík (tenor)

důstojník: Jan Pfeifer

nepřátelská stráž: Radek Novák

přátelská stráž: Jakub Štrba

Hudební spolupráce: Josef Picek

Výtvarná spolupráce: Zuzana Vítková

Technická spolupráce: Jan Vocásek a kolektiv

Scéna - výrobní dílny VČD pod vedením Aloise Lisého

Světla: David Moravec

Zvuk: Lukáš L. Botta

Rekvizity: Alena Michtová

Krejčovna: Jana Kosejková

Ředitelství Konzervatoře Pardubice děkuje za uměleckou spolupráci tanečnímu oddělení a ředitelství Základní umělecké školy Pardubice-Polabiny, Východočeskému divadlu Pardubice za významnou profesionální pomoc a umožnění inscenace tohoto hudebního představení a všem pedagogům a studentům školy, ale i dalším spolupracovníkům za přípravu, nastudování a realizaci tohoto hudebního projektu, který je součástí oslav 30. výročí založení Konzervatoře Pardubice a 40. výročí založení Základní umělecké školy Pardubice-Polabiny. Konzervatoř Pardubice tím chtěla přispět i k rozšíření kulturní nabídky veřejnosti o operní formu, která není v Pardubicích běžně dostupná.

Mgr. Jaromír Hönig - ředitel Konzervatoře Pardubice

První polovina večera bude patřit baletu. Hudební díla, jež tvoří podklad tanečního ztvárnění, mají mnohé společené. Jsou spřízněna dobou vzniku, ale i zřetelnou inspirací folklorem, byť u Leoše Janáčka lašským a u Gershwina whitemanovsky předestilovaným afroamerikanickým.

Janáček prožíval v prvním desetiletí minulého století mnohé těžké chvíle. Klavírní miniatury "Po zarostlém chodníčku" komponoval v letech 1901 - 8 jako intimní vzpomínky na sťastnější časy. "Jsou tak mily, že myslím nebude jich konce..." řekl o nich sám autor.

Rhapsody in Blue zazněla poprvé 12. února 1924 v New Yorku. Zaznamenala tak pronikavý úspěch tehdy dosud málo známého skladatele, že byly dokonce vysloveny pochybnosti o Gershwinově autorství. Syntézou symfonického džezu s formou romantického klavírního koncertu vznikla hudba neustále živá a inspirující.

V druhé části večera bude uvedena opera. V roce 1935 zkomponoval Bohuslav Martinů dvě opery určené rozhlasu: Hlas lesa na libreto V. Nezvala a Veselohru na mostě podle V. K. Tyla. Zejména druhá z nich dosáhla mimořádného úspěchu a dočkala se nesčetných scénických provedení. V roce 1951 jí dokonce newyorská kritika udělila cenu "opera roku". Děj Veselohry na mostě je velmi jednoduchý. Most je spojnicí mezi územím obsazeným přátelskou armádou a územím obsazeným armádou nepřátelskou. Stráže vpustí osoby opatřené průvodním listem na most, ale nikoliv z mostu. Na mostě se octne postupně pět lidí a ve válečném ohrožení rozebírají příběh plný žárlivosti, ale i problémů "intelektuálního" učitele, jehož víc než nebezpečí trápí obtížná hádanka.

Klicperova fraška z roku 1826 byla pro Martinů ideálním námětem. Na jedné straně podpořila jeho úsilí o neoklasické navázání na český tradiční kulturní odkaz, na straně druhé absurditou situace zcela odpovídala moderním uměleckým proudům první poloviny dvacátého století. Podobně i hudební tvář opery je rozvíjena v prostoru mezi smetanovsky líbeznou českou tradicí a moderním hudebním myšlením. Výsledkem je originální a svěží dílo, které rozhodně nikoho nezarmoutí.

prof. Josef Picek