Velký sál Muzea v Chrudimi byl v pátek 24. dubna tohoto roku svědkem významné hudební události. V rámci hudebního festivalu Athény východních Čech pod patronací starosty města, Chrudimské besedy a Kruhu přátel hudby v Chrudimi vystoupil na zahajovacím koncertu chrudimského festivalu Symfonický orchestr pardubické konzervatoře spolu se spojenými sbory Vysokoškolského uměleckého souboru Pardubice (sbormistr Tomáš Židek), smíšeným Sborem konzervatoře Pardubice, sborem Salvátor Chrudim (sbormistr Jana Mimrová) a sborem Vlastislav Heřmanův Městec (sbormistr Markéta Výborná). Pěveckými sólisty zahajovacího festivalového večera pak byli Nikola Uramová (soprán), Jan Jiráček (baryton) a Zuzana Hátlová (soprán). Orchestr konzervatorních symfoniků pak zněl střídavě pod taktovkou Jany Mimrové a Jakuba Pikly (oba jsou studenty dirigování ze tříd MgA. Tomáše Židka, Ph.D, Mgr. Jaroslava Brycha a Mgr. Jana Svejkovského) a šéfdirigenta pardubických symfoniků Tomáše Židka.
     Úvodní Smetanova Předehra k Hubičce (v nastudování Jany Mimrové) doslova zazářila ve všech nástrojových skupinách konzervatorního symfonického tělesa, prodchnuta tvůrčím interpretačním entusiasmem všech zúčastněných. Smetanova majestózní i laskavá hudba si ihned od počátku svého zaznění našla v myslích i srdcích posluchačů, kteří výkon orchestru odměnili vřelým potleskem, své trvalé místo.
     Jakub Pikla se představil na dirigentském postu ve výběru tří skladeb z desetidílného cyklu Dvořákových Legend, op. 59. Každý z těchto poetických obrázků (Legenda č. 1, 7 a 3) vyzněl v podání pardubického konzervatorního symfonického tělesa pod citlivým gestem Piklovy taktovky zcela přesvědčivě nejenom ve shodně vnímané smysluplné hudební frázi, ale i ve zvukové plastičnosti a výrazové noblese jak smyčcové, tak i dechové a bicí sekce. Ne tak často interpretované Dvořákovy Legendy byly na pátečním koncertu bezesporu milým pohlazením pro početné a vstřícné chrudimské publikum.
      Fibichova Jarní romance (třiadvacátý mistrův opus) pak úchvatně završila první polovinu slavnostního zahajovacího koncertu orchestru pardubické konzervatoře, jeho sólistů a hostů. Nikola Uramová (soprán), Jan Jiráček (baryton) a spojené pěvecké sbory Vysokoškolského uměleckého souboru Pardubice, Smíšeného sboru konzervatoře Pardubice, Salvátor Chrudim a Vlastislav Heřmanův Městec spolu se symfonickým tělesem školy nenechali nikoho na pochybách o svém profesionálním přístupu k originálnímu fibichovskému tématu. Jana Mimrová zde opět osvědčila své nesporné dirigentské kvality a Fibichova hudba zněla nádhernými prostorami akusticky výborně vyprojektovaného sálu chrudimského Muzea coby dojímavá vzpomínka na velkého českého tvůrce.
     Druhá polovina slavnostního koncertu náležela beze zbytku hudbě našeho loňského i letošního velikého a milovaného jubilanta – skladatele Josefa Suka (1974 – 1935). Úvodní hudební vzpomínka na nehynoucí Mistrův odkaz patřila jeho Meditaci na staročeský chorál Svatý Václave, op. 35 pro smyčcový kvartet v podání komorního tělesa pardubických konzervatoristů ve složení Sára Schumová – I. housle, Martina Bártová – II. housle, Vladimír Krejčí – viola a Štěpán Křováček – violoncello. Sukova snivě zahloubaná hudba, naplněná jak lyrickou přemítavostí, tak i ne tak častými, ale přesto dramatickými akcenty, připomenula skladatelův vztah k rodné zemi, který ostatně vyvěrá z celého jeho geniálního díla.
      Slavnostní finále zahajovacího chrudimského festivalového koncertu patřilo Sukově symfonické suitě z hudby ke stejnojmenné dramatické legendě Julia Zeyera – Pod jabloní, op. 20. V šestidílném výběru (Živanova touha, Píseň Danice, Sbor blažených, Bacchanale, Intermezzo a Sbor andělů) se pak představila sopranistka Zuzana Hátlová, již výše jmenované spojené smíšené sbory a Symfonický orchestr Konzervatoře Pardubice pod vedením svého šéfa Tomáše Židka v jistě grandiózním vyvrcholení úvodního festivalového večera, který slovem provázel Vladimír Kulík.

     Athény východních Čech byly i ve svém závěru svědkem originální jevištní kreace

opery Claudia Monteverdiho – Orfeo. Po dvou velmi úspěšných pardubických premiérách na sebe nenechala dlouho čekat ani ta třetí – chrudimská v rámci závěru svého hudebního festivalu. Překrásné prostory Muzea barokních soch daly zaznít jednomu z největších děl rané italské opery z Monteverdiho mantovského kompozičního období, aby se tak důstojným způsobem uzavřel další ze skvělých ročníků již proslulých Athén východních Čech.

     V Monteverdiho legendární opeře se představili nejenom sólisté a sbor pěveckého oddělení školy, ale i smyčcová, dechová sekce jejich konzervatorních kolegů včetně skvělé profesorské výpomoci ve vynikajícím continuu (theorba, barokní kytara a cembalo). Pod citlivým režisérským vedením J. Cukra a v hudebním nastudování Petra Hostinského, Jana Hrona a Josefa Picka (za dirigentským pultem) se rozezněl úctyhodný zvukový transparent Monteverdiho nadčasového uměleckého vkladu, který svou dojemně krásnou výpovědí završil tradiční chrudimské svátky hudby.

                                                                                                Vladimír Kulík