12. 3. 2015 Nad prvním orchestrálním absolventským koncertem letošní sezóny

přidáno: 13. 4. 2015 7:00, autor: Alois Mech   [ aktualizováno 13. 4. 2015 7:02 ]





   Sukova síň pardubického Domu hudby byla ve středu 11. března tohoto roku svědkem úspěšného symfonického koncertantního projektu – prezentace vybraných absolventů a dalších úspěšných sólistů školy v rámci dramaturgicky smysluplně vystavěné koncepce finálních interpretačních vystoupení uzavírajícího se školního roku.
   V úvodu slavnostního večera zazněly pod taktovkou Jakuba Pikly – studenta 3. ročníku oboru dirigování pod vedením Mgr. Jaroslava Brycha, MgA. Jana Svejkovského a MgA. Tomáše Židka Ph.D. – tři z cyklu deseti Legend, op. 59 Antonína Dvořáka (č. 1, 7 a 3), které jsou jakýmsi neoficiálním pandánem skladatelových Slovanských tanců. Mladý dirigent si vedl znamenitě: prokázal jak zkušenost v práci se symfonickým tělesem, tak i přesvědčivý hudební cit pro melodickou frázi, smysl pro vedení harmonické věty a v neposlední řadě i praxí umocněný instinkt pro dynamické a barevné vyjádření prezentovaného orchestrálního zvukového transparentu.
   Houslistka Veronika Jiřenová – ze třídy PhDr. MgA. Vladimíra Kulíka – přednesla Haydnův Koncert č. 2 G dur, Hob. VII. A, s patřičným stylovým nadhledem a adekvátní nástrojovou noblesou. Zatímco úvodní věta koncertu zaujala smyslem interpretky pro klasický stavební řád včetně výrazné nástrojové artikulace a s ní spojeného zvukového a dynamického vyvážení, kulminujícího ve virtuózní kadenci Paula Klengla, střední Adagio vyneslo v plastickém vibratu zcela přesvědčivě kouzlo skladatelovy pastorality. Ve finálním Allegru se pak potvrdily i technické přednosti houslistky jak z pohledu hmatníkové techniky, tak i ve smyslu smykové vehemence a celkového slohového uchopení díla.
   Beethovenův čtvrtý klavírní koncert G dur je skutečným klenotem v odkazu obrovského objemu klasicistní koncertantní literatury pro klávesové nástroje. Sólista Petr Donev – absolvent ze třídy Mgr. Martiny Maixnerové – se zhostil sólového klavírního partu první věty skutečně se ctí: hudebně vnímavého posluchače jistě zaujaly nejenom kontrastně vymodelované hlavní tematické celky, ale i přesvědčivě zvukově artikulované girlandy spojovacích virtuózních pasáží. Vyvrcholením věty se stala originální (v pořadí druhá) Beethovenova kadence, harmonicky i dynamicky úchvatně anticipující nový hudební věk – romantismus.
   Slavný německý pozdní romantik Richard Strauss věnoval první Koncert pro lesní roh a orchestr, op. 11, svému tatínkovi, tehdy členu významné mnichovské kapely. I když ve srovnání s druhým Straussovým hornovým dílem je tento opus z pohledu interpretace poněkud vstřícnější, na koncertistu jsou i zde nastražena mnohá technická a tónová úskalí, jimiž je především mladý interpret nucen nejenom projít, ale také je i úspěšně zvládnout. Sólista třídílného koncertantního celku Tomáš Bříza – absolvent ze třídy BcA. Petra Zirhuta – si vedl po všech stránkách směle a svou technickou úrovní i zvukovým vybavením dokázal přesvědčit středeční auditorium Sukovy síně o svých nesporných hráčských kvalitách.
   Budoucí maturantka Eliška Hájková z pěvecké třídy Mgr. Hany Medkové zvolila pro své středeční vystoupení tři tituly světového operního a koncertního repertoáru. V úvodní árii „O mio babbino caro“ z Pucciniho jevištního díla Gianni Schicchi nadchla jistě všechny přítomné vybroušeným, kultivovaným hlasovým projevem umocněným smyslem pro vytříbenou dynamiku v elegantní, jemnou sopránovou polohou umocněné frázi. Následná Royauté, píseň z Brittenova vokálně instrumentálního cyklu Illumination, naopak mile překvapila spíše svým epický, vyjádřením, zatímco závěrečná Rusalčina píseň o měsíčku z Dvořákovy epochální opery vyjádřila hluboký smysl sólistky pro tradici české národní hudby.
   První orchestrální suita Peer Gynt, op. 46 pro velký symfonický orchestr z pera geniálního norského národního skladatele Edvarda Griega, pak úspěšně uzavřela svými čtyřmi částmi (Ranní nálada, Aasina smrt, Anitřin tanec, Ve sluji krále hor) tento velice zdařilý absolventský koncert, ve kterém byl spolehlivým partnerem všem protagonistům Symfonický orchestr posluchačů Konzervatoře Pardubice v čele se svým šéfem MgA. Tomášem Židkem, Ph.D., který ve skvělé spolupráci se sólisty i s konzervatorním tělesem tento hudební večer připravil.
                                                                                                             Vladimír Kulík