23. a 24. 4. 2008 Hudební představení - opera, balet

30. výročí založení Konzervatoře Pardubice
40. výročí založení ZUŠ Pardubice-Polabiny


HUDEBNÍ PŘEDSTAVENÍ
Baletní zpracování hudby

L. Janáčka - "Po zarostlém chodníčku"
G. Gershwina - Rhapsody in Blue
B. Martinů - Veselohra na mostě, jednoaktová opera na slova V. K. Klicpery
Žáci tanečního oddělení ZUŠ, Pardubice-Polabiny, Lonkova ul.
Choreografie:
Mgr. Naďa Gregorová
Pěvecké oddělení a Orchestr posluchačů Konzervatoře

Dirigent:
Jaromír Krygel

Režie:
Emílie Zámečníková

Východočeské divadlo Pardubice, 23. a 24. dubna 2008 v 19.00 hod.


Osoby a obsazení:
chmelař Bedroň: Luboš Janhuba j.h. (bas)
Eva jeho choť : Zdena Erlebachová (alt)
rybář Sykoš: Jakub Kubín (baryton)
Popelka, jeho nevěsta: Helena Tamelová (soprán)
učitel: Václav Boštík (tenor)
důstojník: Jan Pfeifer
nepřátelská stráž: Radek Novák
přátelská stráž: Jakub Štrba

Hudební spolupráce: Josef Picek
Výtvarná spolupráce: Zuzana Vítková
Technická spolupráce: Jan Vocásek a kolektiv
Scéna - výrobní dílny VČD pod vedením Aloise Lisého
Světla: David Moravec
Zvuk: Lukáš L. Botta
Rekvizity: Alena Michtová
Krejčovna: Jana Kosejková

Ředitelství Konzervatoře Pardubice děkuje za uměleckou spolupráci tanečnímu oddělení a ředitelství Základní umělecké školy Pardubice-Polabiny, Východočeskému divadlu Pardubice za významnou profesionální pomoc a umožnění inscenace tohoto hudebního představení a všem pedagogům a studentům školy, ale i dalším spolupracovníkům za přípravu, nastudování a realizaci tohoto hudebního projektu, který je součástí oslav 30. výročí založení Konzervatoře Pardubice a 40. výročí založení Základní umělecké školy Pardubice-Polabiny. Konzervatoř Pardubice tím chtěla přispět i k rozšíření kulturní nabídky veřejnosti o operní formu, která není v Pardubicích běžně dostupná.
Mgr. Jaromír Hönig - ředitel Konzervatoře Pardubice

První polovina večera bude patřit baletu. Hudební díla, jež tvoří podklad tanečního ztvárnění, mají mnohé společené. Jsou spřízněna dobou vzniku, ale i zřetelnou inspirací folklorem, byť u Leoše Janáčka lašským a u Gershwina whitemanovsky předestilovaným afroamerikanickým.
Janáček prožíval v prvním desetiletí minulého století mnohé těžké chvíle. Klavírní miniatury "Po zarostlém chodníčku" komponoval v letech 1901 - 8 jako intimní vzpomínky na sťastnější časy. "Jsou tak mily, že myslím nebude jich konce..." řekl o nich sám autor.
Rhapsody in Blue zazněla poprvé 12. února 1924 v New Yorku. Zaznamenala tak pronikavý úspěch tehdy dosud málo známého skladatele, že byly dokonce vysloveny pochybnosti o Gershwinově autorství. Syntézou symfonického džezu s formou romantického klavírního koncertu vznikla hudba neustále živá a inspirující.
V druhé části večera bude uvedena opera. V roce 1935 zkomponoval Bohuslav Martinů dvě opery určené rozhlasu: Hlas lesa na libreto V. Nezvala a Veselohru na mostě podle V. K. Tyla. Zejména druhá z nich dosáhla mimořádného úspěchu a dočkala se nesčetných scénických provedení. V roce 1951 jí dokonce newyorská kritika udělila cenu "opera roku". Děj Veselohry na mostě je velmi jednoduchý. Most je spojnicí mezi územím obsazeným přátelskou armádou a územím obsazeným armádou nepřátelskou. Stráže vpustí osoby opatřené průvodním listem na most, ale nikoliv z mostu. Na mostě se octne postupně pět lidí a ve válečném ohrožení rozebírají příběh plný žárlivosti, ale i problémů "intelektuálního" učitele, jehož víc než nebezpečí trápí obtížná hádanka.
Klicperova fraška z roku 1826 byla pro Martinů ideálním námětem. Na jedné straně podpořila jeho úsilí o neoklasické navázání na český tradiční kulturní odkaz, na straně druhé absurditou situace zcela odpovídala moderním uměleckým proudům první poloviny dvacátého století. Podobně i hudební tvář opery je rozvíjena v prostoru mezi smetanovsky líbeznou českou tradicí a moderním hudebním myšlením. Výsledkem je originální a svěží dílo, které rozhodně nikoho nezarmoutí.
prof. Josef Picek