30. výročí založení Konzervatoře
Pardubice 40. výročí založení ZUŠ Pardubice-Polabiny
HUDEBNÍ PŘEDSTAVENÍ Baletní zpracování hudby L. Janáčka - "Po zarostlém chodníčku" G. Gershwina - Rhapsody in
Blue B. Martinů -
Veselohra na mostě, jednoaktová opera na slova V. K.
Klicpery Žáci tanečního oddělení
ZUŠ, Pardubice-Polabiny, Lonkova ul. Choreografie:
Mgr. Naďa Gregorová Pěvecké oddělení a Orchestr
posluchačů Konzervatoře
Dirigent: Jaromír Krygel
Režie:
Emílie Zámečníková
Východočeské divadlo Pardubice, 23. a 24. dubna
2008 v 19.00 hod.
Osoby a
obsazení: chmelař Bedroň: Luboš Janhuba j.h. (bas) Eva jeho choť : Zdena
Erlebachová (alt) rybář Sykoš: Jakub Kubín (baryton) Popelka, jeho
nevěsta: Helena Tamelová (soprán) učitel: Václav Boštík (tenor) důstojník:
Jan Pfeifer nepřátelská stráž: Radek Novák přátelská stráž: Jakub
Štrba
Hudební spolupráce: Josef Picek Výtvarná spolupráce: Zuzana
Vítková Technická spolupráce: Jan Vocásek a kolektiv Scéna - výrobní dílny
VČD pod vedením Aloise Lisého Světla: David Moravec Zvuk: Lukáš L.
Botta Rekvizity: Alena Michtová Krejčovna: Jana
Kosejková
Ředitelství Konzervatoře Pardubice děkuje za uměleckou
spolupráci tanečnímu oddělení a ředitelství Základní umělecké školy
Pardubice-Polabiny, Východočeskému divadlu Pardubice za významnou profesionální
pomoc a umožnění inscenace tohoto hudebního představení a všem pedagogům a
studentům školy, ale i dalším spolupracovníkům za přípravu, nastudování a
realizaci tohoto hudebního projektu, který je součástí oslav 30. výročí založení
Konzervatoře Pardubice a 40. výročí založení Základní umělecké školy
Pardubice-Polabiny. Konzervatoř Pardubice tím chtěla přispět i k rozšíření
kulturní nabídky veřejnosti o operní formu, která není v Pardubicích běžně
dostupná. Mgr. Jaromír Hönig - ředitel Konzervatoře Pardubice
První
polovina večera bude patřit baletu. Hudební díla, jež tvoří podklad tanečního
ztvárnění, mají mnohé společené. Jsou spřízněna dobou vzniku, ale i zřetelnou
inspirací folklorem, byť u Leoše Janáčka lašským a u Gershwina whitemanovsky
předestilovaným afroamerikanickým. Janáček prožíval v prvním desetiletí
minulého století mnohé těžké chvíle. Klavírní miniatury "Po zarostlém chodníčku"
komponoval v letech 1901 - 8 jako intimní vzpomínky na sťastnější časy. "Jsou
tak mily, že myslím nebude jich konce..." řekl o nich sám autor. Rhapsody in
Blue zazněla poprvé 12. února 1924 v New Yorku. Zaznamenala tak pronikavý úspěch
tehdy dosud málo známého skladatele, že byly dokonce vysloveny pochybnosti o
Gershwinově autorství. Syntézou symfonického džezu s formou romantického
klavírního koncertu vznikla hudba neustále živá a inspirující. V druhé části
večera bude uvedena opera. V roce 1935 zkomponoval Bohuslav Martinů dvě opery
určené rozhlasu: Hlas lesa na libreto V. Nezvala a Veselohru na mostě podle V.
K. Tyla. Zejména druhá z nich dosáhla mimořádného úspěchu a dočkala se
nesčetných scénických provedení. V roce 1951 jí dokonce newyorská kritika
udělila cenu "opera roku". Děj Veselohry na mostě je velmi jednoduchý. Most je
spojnicí mezi územím obsazeným přátelskou armádou a územím obsazeným armádou
nepřátelskou. Stráže vpustí osoby opatřené průvodním listem na most, ale nikoliv
z mostu. Na mostě se octne postupně pět lidí a ve válečném ohrožení rozebírají
příběh plný žárlivosti, ale i problémů "intelektuálního" učitele, jehož víc než
nebezpečí trápí obtížná hádanka. Klicperova fraška z roku 1826 byla pro
Martinů ideálním námětem. Na jedné straně podpořila jeho úsilí o neoklasické
navázání na český tradiční kulturní odkaz, na straně druhé absurditou situace
zcela odpovídala moderním uměleckým proudům první poloviny dvacátého století.
Podobně i hudební tvář opery je rozvíjena v prostoru mezi smetanovsky líbeznou
českou tradicí a moderním hudebním myšlením. Výsledkem je originální a svěží
dílo, které rozhodně nikoho nezarmoutí. prof. Josef Picek |
|